Jak Covid-19 ovlivnil školní vzdělávání ve Slovinsku?

Školy, učitelé, žáci ani rodiče nebyli na tuto krizi dobře připraveni. Především několik výluk negativně ovlivnilo duševní zdraví žáků a mělo špatné důsledky na výsledky učení.  Před vypuknutím krize využívali učitelé a žáci ICT technologie ve výuce v menší míře, než byl průměr zemí OECD. Výsledky mezinárodního průzkumu Teaching and Learning International Survey (TALIS) z roku 2018 před krizí ukazují, že v průměru zúčastněných zemí a ekonomik OECD jen o něco více než polovina učitelů nižšího sekundárního vzdělávání (53 %) uvedla, že nechává žáky používat ICT pro projekty nebo práci v hodině "často" nebo "vždy". Ve Slovinsku to bylo 37 % učitelů, což je méně, než je průměr zemí OECD účastnících se projektu TALIS. 

Školní výuka z domova u dětí na prvním stupni představovala pro mnoho domácností zátěž. Názor, že pomoc dětem se školní prací je velkou nebo velmi velkou zátěží, sdílelo 60 % rodin. Na konci ledna 2021, kdy byly školy opět otevřeny, sdílelo tento názor pouze 52 % rodin. 

Studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o dopadech domácího vzdělávání v souvislosti s epidemií covida-19 ukazuje, že pracovníci škol vnímají určité dopady na kognitivní schopnosti a duševní zdraví žáků po jejich návratu do školy. Mimo jiné se zhoršily čtenářské a literární dovednosti, objevují se problémy se soustředěním, pomalejší myšlení, větší neklid a upovídanost. U žáků byla také zjištěna větší úzkostnost a impulzivita.

Jak byly slovinské školy obeznámeny s využíváním digitálního vzdělávání před příchodem Covid-19?

Před krizí pouze 37 % učitelů na nižším sekundárním stupni (což je méně, než je průměr ve zprávě OECD) uvedlo, že nechávají žáky využívat ICT pro projekty nebo práci ve třídě "často" nebo "vždy".  Aby byly postupy učitelů efektivní, musí být založeny na souhrnu znalostí získaných prostřednictvím kvalitní odborné přípravy. Ve Slovinsku 53 % učitelů uvedlo, že využívání ICT ve výuce bylo zahrnuto do jejich formálního vzdělávání nebo odborné přípravy, což je méně než průměr zprávy OECD. (56%). V době provádění průzkumu se 55 % učitelů ve Slovinsku domnívalo, že mohou podporovat učení žáků pomocí digitálních technologií (např. počítačů, tabletů, chytrých tabulí) "docela dost" nebo "hodně", což je méně než průměr zemí OECD, které se účastní studie TALIS (67 %).

Ve Slovinsku 59 % učitelů uvedlo, že dovednosti v oblasti ICT pro výuku jsou součástí jejich aktivit profesního rozvoje (země OECD zapojené do TALIS (60 %). Zároveň ve Slovinsku 8 % učitelů uvedlo vysokou míru potřeby profesního rozvoje v oblasti ICT dovedností pro výuku, což je méně než průměr zemí OECD zapojených do TALIS (18 %). Tyto údaje naznačují, že přechod na dálkovou výuku a učení mohl být pro řadu učitelů náročný. 

Jen někteří ředitelé uvedli nedostatek nebo nedostatečnou vybavenost digitálními technologiemi (4 %, OECD 25 %) a nedostatečný přístup k internetu, což bylo mnohem méně než v zemích OECD zapojených do projektu TALIS. Dále uváděli, že mají k dispozici účinnou platformu pro podporu výuky online pro učitele, efektivní odborné zdroje na pomoc učitelům používajícím digitální zařízení a dostatek času na přípravu hodin, do nichž jsou digitální zařízení začleněna.

Jak byli slovinští učitelé připraveni na přijetí digitálních výukových metod?

Ve Slovinsku 80 % učitelů "souhlasilo" nebo "rozhodně souhlasilo" s tím, že většina učitelů ve škole je otevřená změnám (země OECD zapojené do TALIS (74 %). Než 26 % učitelů uvedlo, že se ve své škole alespoň jednou měsíčně účastní společného profesního vzdělávání, což je více než průměr zemí OECD zapojených do TALIS (21 %). Učitelé, kteří se zapojili do takovéto profesní spolupráce - která zahrnuje vysokou míru vzájemné závislosti mezi učiteli -, měli také tendenci uvádět častější využívání efektivních vyučovacích postupů, jako je kognitivní aktivizace.  Také 69 % ředitelů ve Slovinsku "často" nebo "velmi často" podnikalo kroky na podporu spolupráce mezi učiteli s cílem rozvíjet nové vyučovací postupy v období 12 měsíců před průzkumem (země OECD účastnící se šetření TALIS (59 %).  

Počet učitelů, kteří se ve 12 měsících před průzkumem účastnili online kurzů/seminářů, byl nižší než průměr zemí OECD zapojených do TALIS (33 % TALIS 36 %).  Mimoškolní vzdělávací komunity mohou být také cenným přínosem pro vzájemnou profesní podporu v době krize. Ve Slovinsku se 43 % učitelů účastnilo sítě učitelů vytvořené speciálně pro jejich profesní rozvoj v období 12 měsíců před průzkumem (země OECD účastnící se TALIS (40 %). Z pohledu vedoucích pracovníků škol uvedlo ve Slovinsku 52 % ředitelů, že ve 12 měsících před šetřením "často" nebo "velmi často" spolupracovali s řediteli z jiných škol na náročných pracovních úkolech, což je více než průměr zemí OECD a ekonomik zapojených do TALIS (37 %).

Jaké překážky bránily slovinským žákům v přístupu k možnostem digitálního vzdělávání?

Ve Slovinsku 97 % studentů uvedlo, že mají k dispozici počítač, který mohou používat ke školní práci, což je více než průměr OECD (89 %). V případě žáků ze spodního kvartilu socioekonomického rozdělení 94 % žáků uvedlo, že mají počítač, který mohou používat ke školní práci, což je více než průměr OECD (78 %). 
Ve Slovinsku 93 % studentů uvedlo, že mají doma klidné místo ke studiu, což je více než průměr OECD (91 %). U studentů pocházejících ze spodního kvartilu socioekonomického rozdělení činil tento podíl 88 %, což je více než průměr OECD (85 %). 

Na základě údajů z šetření PISA 2018 shromážděných před krizí 77 % slovinských žáků "souhlasilo" nebo "rozhodně souhlasilo" s tím, že víra v sebe sama jim pomůže překonat těžké časy, což je více než průměr OECD (71 %). Stejný počet žáků jako z průměru OECD "souhlasil" nebo "rozhodně souhlasil" s tím, že se jim obvykle daří tak či onak (89 %). Optimističtí byli i studenti dolního kvartilu socioekonomického rozložení (77 % studentů). Naši studenti měli také vysokou úroveň motivace - 90 % z nich "souhlasilo" nebo "rozhodně souhlasilo" s tím, že snažit se ve škole je důležité (průměr OECD: 88 %). To platilo pro 89 % studentů ze spodního kvartilu socioekonomického rozdělení. Pokud jde o podporu rodičů, 90 % žáků "souhlasilo" nebo "rozhodně souhlasilo" s tím, že je podporují, což platilo pro 87 % žáků pocházejících ze spodního kvartilu socioekonomického rozdělení. Některé rodiny se však mohou potýkat s jazykovými bariérami a akademická podpora rodičů studentům tím může trpět - uvedlo to 10 % studentů (průměr OECD: 12 %). Týká se to 20 % studentů pocházejících ze spodního kvartilu socioekonomického rozdělení. 

Školní vzdělávání během Covid 19 Byli učitelé a studenti připraveni? Databáze OECD TALIS 2018.
Přístup: https://www.oecd.org/education/Slovenia-coronavirus-education-country-note.pdf 

Brodnik M., Delo in izobraževanje v čase covida-19, Slovenija, december 2020-februar 2021 (Eksperimentalna statistika), SURS, 9.4.2021.
přístup: https://www.stat.si/StatWeb/News/Index/9498 

NIJZ, březen 2022 https://www.nijz.si/sl/solanje-od-doma-po-mnenju-solskih-delavcev-vplivalo-na-kognitivne-sposobnosti-in-dusevno-zdravje