Jak Covid-19 ovlivnil školní vzdělávání v Rakousku?
V Rakousku se uzavření škol dotklo přibližně 1,1 milionu žáků (a více než 200 000 dětí v mateřských školách). Uzavírky tak způsobily náhlou změnu vzdělávacího systému směrem k dálkovému nebo domácímu vzdělávání. V Rakousku distanční výuka znamenala především navazování a udržování kontaktu se studenty prostřednictvím různých kanálů, rozvíjení a poskytování výuky. Konkrétní podoba byla z velké části v kompetenci učitelů.
Předpokládá se, že neúspěchy v učení mají skutečně dlouhodobý negativní dopad na kompetence, kvalifikaci a příjem, a zde se zvláště projevují velké rozdíly podle socioekonomického statusu žáků. Ve vztahu ke všem žákům se v první fázi uzavření školy nepodařilo oslovit nebo se podařilo oslovit jen s obtížemi 11 % žáků. Mezi znevýhodněnými žáky se tento podíl zvyšuje na 35 %.
Kromě učení plní škola také řadu sociálních funkcí, které byly uzavřením znemožněny. Škola je místem, kde probíhá komunikace a sociální zakotvení. Žáci během výluky postrádali školu, přímou zpětnou vazbu od učitelů a zejména od svých vrstevníků. Přímá výměna názorů v rámci třídy je důležitá zejména pro studenty, kterým se doma může dostat jen malé podpory. V průběhu výluk se také zhroutily podpůrné systémy ve školách, jako jsou školní psychologové, školní sociální pracovníci a externí asistenti vzdělávání.
Jak byly rakouské školy obeznámeny s využíváním digitálního vzdělávání před příchodem Covid-19?
Především je zde - ve srovnání s jinými evropskými zeměmi - velký rozdíl v digitalizaci rakouského vzdělávacího systému, pokud jde o přístup k internetu ve školách, využívání komunikačních platforem, technický personál ve školách a dovednosti učitelů v oblasti IKT. Pouze 33 % učitelů nižšího sekundárního vzdělávání uvedlo, že před krizí využívali ICT pro projekty nebo práci ve třídě "často" nebo "vždy". (průměr OECD: 53 %). 40 % učitelů uvedlo, že dovednosti v oblasti ICT byly součástí jejich formálního vzdělávání nebo odborné přípravy, což je rovněž méně než průměr OECD v TALIS (56 %). Vysokou míru potřeby rozvíjet ICT dovednosti pro výuku vidí 15 % rakouských učitelů.
Informační technologie nejsou v učebních osnovách příliš zakotveny, ačkoli snahy o to existují již od 80. let 20. století. Pro žáky ve věku 10-14 let poskytují osnovy pouze velmi vágní pokyny pro volitelný předmět informatika a pro začlenění IT do jiných předmětů bez jakékoliv odpovědnosti.
Jak byli rakouští učitelé připraveni na přijetí digitálních výukových metod?
Uzavření škol v březnu 2020 proběhlo na poslední chvíli a učitelé měli jen málo času na přípravu. Proto v první fázi uzavření škol probíhala výuka ještě často "analogově", ale na dálku - tedy s učebnicemi, pracovními listy a pracovními úkoly. Ve druhé výluce již byly běžné videokonference a zřizování výměnných fór a čas na otázky mezi žáky a mezi žáky a učiteli. I když vybavení IT není v rakouských školách dokonalé, 95 % učitelů uvedlo, že mají dobré vybavení ICT v soukromí.
Přesto lze konstatovat, že distanční vzdělávání v Rakousku lze stále jen částečně ztotožnit s e-learningem. Digitální učení a výuka vyžadují pečlivé plánování a přípravu, didaktický a metodický přístup - ne "učení se z technologií, ale spíše učení se s technologiemi". Technologie je nástroj, nikoliv přístup.
Jaké překážky bránily rakouským žákům v přístupu k možnostem digitálního vzdělávání?
Rozhodujícími zdroji pro úspěch distančního vzdělávání jsou technické předpoklady a digitální dovednosti. Vybavení studentů (souhlas 78 %) je hodnoceno o něco lépe než jejich připojení k internetu (souhlas 71 %). Potřebná zařízení však nejsou mezi rakouskými studenty rozložena rovnoměrně. U přibližně 60 % žáků hodnotí učitelé soukromé podmínky (včetně prostoru a klidu doma, podpory ze strany rodičů) jako dobré, což naopak znamená, že 40 % žáků nemá potřebné soukromé podmínky pro digitální vzdělávání.
Dovednosti žáků v oblasti ICT jsou různorodé. Jako dobré je hodnoceno povědomí o rizicích internetu (shoda 49 % žáků) a dovednosti v oblasti pořizování audio/video záznamů (57 % učitelů hodnotí dovednosti svých žáků v této oblasti jako dobré až velmi dobré). Lépe jsou hodnoceny kompetence a sebedůvěra při práci s médii jako takovými (81 %), používání vyhledávačů (70 %), používání výukových platforem (71 %) a skenování a posílání e-mailů (84 %). Mnohem větší překážky však učitelé spatřují v nedostatečné motivaci dospívajících studentů (66 %), rozptylování (71 %) a potížích s udržením denní struktury (90 %) při distančním studiu.
Zdroje:
Institute for Advanced Studies (2021): Lehren und Lernen unter Pandemiebedingungen. Was tun, damit aus der Gesundheits- nicht auch eine Bildungskrise wird? Vienna, https://irihs.ihs.ac.at/id/eprint/5873/24/ihs-report-2021-steiner-koepping-leitner-pessl-lassnigg-lehren-und-lernen-unter-pandemiebedingungen.pdf
OECD (2019), TALIS 2018 Results (Volume I): Teachers and School Leaders as Lifelong Learners, TALIS, OECD Publishing, Paris. https://doi.org/10.1787/1d0bc92a-en; see also https://www.oecd.org/education/talis/talis-2018-results-volume-i-1d0bc92a-en.htm
Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft und Forschung (2021): Studie Lernen unter Covid-19, https://lernencovid19.univie.ac.at/fileadmin/user_upload/p_lernencovid19/Zwischenergebnisse_Schueler_innen.pdf